Sobota : opět polní ordinace ve Fanuelu. Krabice s léky a zdravotnickým materiálem každý den vybalujeme v jedné ze 4 tříd místní školy. Aaron a fanuelský učitel Amos (zřejmě se jmenuje jinak, jak jsme později zjistili, ale slyší na to) tlumočí z jazyka chichewa do angličtiny. Dalšího tlumočníka využijí Hanka s Lenkou při screeningu ještě před ordinací. Já se dnes podívám i do jedné z vesnic. Fanuel je vlastně něco jako středisková obec, na návsi je kostel, hřiště, zmíněná škola a za ní rozestavěná nemocnice, kterou jsme „zkontrolovali hned při úvodní slavnosti. Beru si jednoho „místňáka“, který vládne angličtinou asi tak jako já, takže si skvěle pokecáme. Ukáže mi svojí vesnici, říká, že je to jeho rodina, ale žije tam nejméně 100 lidí, spíš se prostě tak dobře znají a drží pohromadě. Představuje mi svého syna, který je tu „krejčím“. Ženy většinou přebírají a suší kukuřici , hlavní to potravinu. S Hankou pak vyrážíme do druhé „family“, tedy další části Fanuelu. Na „hlavní třídě“ je kadeřník, pec, mlýn, sušiči a baliči tabáku, další krejčovství… navštěvujeme rodiny a vytipováváme pacienty, zveme je do ordinace. Neradi slyší, že děti jsou podvyživené, neberou to jako zdravotní problém. Podvyživené jsou ale strašně, nejen vydutá bříška, mají často i kožní problémy, jsou opožděné, zaostalé…. Sobota je ve Fanuelu sportovní den, zdravotní osvětu v ordinaci tak často přerušuje fandění a jásot z hřiště, a pak dokonce dusot a řev veselého davu , protože je jedno, kdo zvítězil, oběhne se několikrát náves a jde se na nový zápas.
